Nad uzavřenou historií mé lásky.

Ještě sním o Ženě... Však již to nejsi ty!

Svou duši plamennou, kde nová slunce hoří,

s královským Dědictvím já chtěl ti nabídnout,

však ty jsi nedovedla ocenit můj dar.

Ještě sním o Ženě... Vím, dlouho půjdu pouštěmi

s oněmlým steskem osamělých duší,

ale jednou přec pozdravím svou Vysněnou,

lilii bílou, neskonalých krás,

jež v srdce mého svadlý květ nadýchá nových svěžestí...