Ó naděje...

Ó naděje, jak sladká a trpká jsi zároveň!

Ty’s jasnou dennicí, jež oznamuje příští den

a hlásá slavnostně budoucí Slunce zář,

však někdy proměníš se ve studený večernice jas...

Ó naděje... Na duše padá hrozná tíž

a se rtů zoufalý nám splývá blábol,

co smavá ty v kouzelném svitu měsíce

milenců štěstí ostříháš a hlupců nadšení...