NADĚJE.

Šla princezna a měla bílý šat

a bílé růže v kadeřích...

A kudy šla, hned slunce začlo plát,

a květy zkvetly na keřích...

Šla princezna, a blednul její šat,

a růže žloutly v kadeřích,

a kudy šla, hned šedý závoj pad’

a viset zůstal na keřích...

Šla princezna, a bílý šat

umačkán v cárech na ní tkvěl,

a bílý květ ve vlasech zvad’

a na keřích už odumřel...

A kudy šla, jí v šlépějích

hned napad’ bílý, chladný sníh...