NÁHROBEK AUGUSTA HRABĚTE PLATENA

Ať vavřín zpožděný tvůj v Syrakusách hrob

Neb zapomenutí chce florem ozdobiti,

V sen hřmí ti moře dnes, jak hřmí tu z dávných dob,

A kouzlo! sám tu jsi, jak byl jsi vždy v svém žití.

Jak labuť uštvaná jsi vysílen se vzdal

Zápasu s nepřízní a s křídly raněnými...

Jen nudu neplodnou v dny tvoje Osud dal

A místo azuru šeď ustavičné zimy.

Jak chladný ledovec své agonie běl

Jsi posléz’ klidně vzpial. Ty’s marným všechno zřel

V studeném vyhnanství snu, který pýchu hostí.

Stín v dráze bez cíle, se smutkem bez jmena

Své velké touhy jak nevzrostlá semena

Jsi nesl v úhoru své duše s lhostejností...