NÁHROBEK BALDASSARA COSSY V BAPTISTERIU VE FLORENCII.

Zdá se, že dřímá. Unaven byl asi

tím žitím celým. Ani svléci nedal

si roucho biskupské, ba nesundal si

infuli s hlavy. Unaven byl tuze.

Byl papežem kdys. Ale dlouho před tím,

než spat sem přišel. Jan Dvacátýtřetí.

Však v Kostnici, kde koncil církve seděl,

zlé zprávy roznesly se o papeži.

Prch z Kostnice. Byl chycen. Sesazen byl

s Petrova stolce. V úzkosti žil trapné

a bídě zlé. Když nový svatý otec,

tož Martin Pátý, z Kostnice se vracel

ku hrobům apoštolů v město věčné,

vrh se mu k nohoum Baldassare Cossa.

A svatý otec jako slunce vlídný

zdvih ze země jej, na biskupství vsadil

a kardinalem učinil jej církve.

Však nežil dlouho Baldassare Cossa

na hřejivém svém novém slunci. Zemřel

a zde své složil údy unavené.

A Donatello náhrobek mu sdělal,

jak vidíte. Spí lehkým snem v něm biskup,

ač jako smršť jím točil život jeho;

snad proto netroufá si tvrdě usnout,

že stále čeká náhlé probuzení

a potom vstal by rychle, sklouzl na zem,

by odevzdaně dal zas sebou zmítat

té osudové smršti svého žití.