NÁHROBEK DÍVKY

By Viktor Dyk

Toť děvče; na zídce zde tiše sedí.

Nevstane už; na věky zkameněla.

Daleko někam, do věčnosti hledí.

V pohledu výzva zachycena smělá.

Toť náhrobek; a přec to život celý.

Co touhy zde jest a co pobídky!

Do života se oči otevřely

děvčeti, jež se dívá se zídky.