NÁHROBEK DÍVKY
By Viktor Dyk
Toť děvče; na zídce zde tiše sedí.
Nevstane už; na věky zkameněla.
Daleko někam, do věčnosti hledí.
V pohledu výzva zachycena smělá.
Toť náhrobek; a přec to život celý.
Co touhy zde jest a co pobídky!
Do života se oči otevřely
děvčeti, jež se dívá se zídky.