Náhrobní nápis cikadě.

Ty sestro, na jilmu jež suché sněti

o závod pěla’s, zem když rozpukána,

jak jedna otevřená zela rána,

jež v hromů echu nepřestala’s pěti,

milenko básníků a družko dětí,

jež pila’s rosu elysejskou z rána

a mladost s ní, k níž zavřena mi brána,

pod rodným stromem v prach stlíš bez paměti.

Tvé hrubší atomy se vrátí zemi,

však zpěvné dávno rozlétly se vzduchem,

zas budou jásat stupnicemi všemi.

A jestli jeden v zpěv můj chudý skane,

tou nadějí dál půjdu v žití hluchém,

že jednou duch můj cikadou se stane.