NAIVNÍ LEGENDA O MOUDROSTI DĚDŮ.

By Antonín Sova

Přes louky zelené se vítr smál,

však víc kraj neměl, co by lidem dal...

V chatrči dítě vypravili v svět...

Je krásně v světě, naivní řek' děd...

Tam v horách slunce hoří na sosnách,

paprsky v jihnoucích se mění krách.

Salaše s výšek visí do kraje

a podivně zní hudba šalmaje...

A děl: Až půjdeš k městům v Nový svět,

obětní plamen rozžhni Duchu hned.

On tisíckrát, cos dal mu, odplatí,...

kdo našel Sebe, ten se neztratí...

Jen stařeny, jež bol svůj vyžily,

ty, děti jichž se nenavrátily,

s plačící matkou zřely dlouho ven,

až dítě zašlo,... jarní shasnul den...