NAIVNÍ LEGENDA O MOUDROSTI DĚDŮ.
By Antonín Sova
Přes louky zelené se vítr smál,
však víc kraj neměl, co by lidem dal...
V chatrči dítě vypravili v svět...
Je krásně v světě, naivní řek' děd...
Tam v horách slunce hoří na sosnách,
paprsky v jihnoucích se mění krách.
Salaše s výšek visí do kraje
a podivně zní hudba šalmaje...
A děl: Až půjdeš k městům v Nový svět,
obětní plamen rozžhni Duchu hned.
On tisíckrát, cos dal mu, odplatí,...
kdo našel Sebe, ten se neztratí...
Jen stařeny, jež bol svůj vyžily,
ty, děti jichž se nenavrátily,
s plačící matkou zřely dlouho ven,
až dítě zašlo,... jarní shasnul den...