Nálada ospalého odpoledne.

Je večer. Vodní hladina

se leskne v dálku napjata,

a kolem mlčí krajina,

nad kterou tiše usíná

patena ze zlata.

A lehce voní ze zahrad

květiny bílých chrysanthem,

v údolí hučí vodopád,

a na obzoru stojí hrad.

na nebi zeleném.

Jdu mezi žlutým obilím;

za hvozdy azur v růžích vzplál;

jak je mi blaze, nepovím

a jenom rudé slunce zřím

nad vrchy černých skal.