NÁLADA TICHÝCH VEČERŮ

Býval jsem v různých společnostech hostem,

miloval jsem a zlost jsem míval také

a prováděl jsem kousky všelijaké

povoluje svým špatným náklonnostem.

Přiznám se rád, že jsem svou sebelásku

kořistí srdcí příliš nerozmnožil.

Než přece v žití ledaco jsem prožil.

Skromný jsem byl a dával život v sázku.

Květiny vonné netrhal jsem v máji.

Steskem jsem rostl, samota mě spila

svou smutnou písní. Přítelkyní byla

mně sklenice a taky zůstala jí.

Dnů želet minulých mám příčin málo,

míň ještě krásy budoucnost mi věstí.

Kdys v dávném snu se zjevilo mi štěstí.

Já nehledal je, když mě nepotkalo.