NÁLADA ZIMNÍ MĚSÍČNÉ NOCI.

By Bohuslav Květ

Teď, vím, že na polích je sníh

a živé duše není v nich.

Psů vytí nocí zaznívá,

že hrůzu ve mně budívá.

A hory... hory bělavé

zří dolů na mne zvědavě:

„Jaký to červík v luny svit

jde dušičku svou roztesknit?“