NÁLADA.

Vesničkou snivou klekání již zvoní.

Zapadá rudé slunce za pohoří,

červánků odlesk v oknech chatek hoří

a pokosená luka opojně tak voní.

A voní senem, voní suchou travou,

hladiny rybníků stříbrem se lesknou,

za vodou někdo zpívá píseň tesknou

a zádumčivé sny mi táhnou hlavou.

A táhnou hlavou sny i celé žití,

vzpomínky spící v duši procítají.

Rackové perutěmi třepotají –

a uloží se potom k spánku v sítí.

Měsíc se jako rybí oko dívá.

Jdu cestou osamělou. Srdce bije!

Na blízku pes v předtuše smrti vyje.

Noc tichá. Racek v sítí odpočívá.