Naladění dušičkové.

By Jaroslav Vrchlický

Po dušičkách rádi jsme již doma,

cos jak resignace chvěje rtoma,

vše, co bolelo, je vetché, staro,

žijem’ jako v zdání,

neptáme se ani,

může vzkřísiti nás nové jaro?

A když vzkřísí – také dobře bude. –

Všecko je tak bílé sněhem všude.