NALADĚNÍ.

Jakoby to letní nocí někde housle hrály,

rozkošné to naladění zadychlo mne z dáli,

ani nevím, bylo-li to pravdou nebo zdáním –

jakoby se něčí ruka přitiskla k mým skráním!

Přišla jsi to, mladosti má, ještě chvíli ke mně?

Bez vášně a bez lítosti minulo to němě,

jenom tepno, tiché teplo na ztišené skráni –

bylo to jak pousmání, jako usínání...