Nám prchlo všecko...

Nám prchlo všecko naše štěstí

a zbyl jen žal,

to Pánbůh nám Tě vzal,

Ty květu plná ratolesti!

Zda věřit’ mám? –

To klam, to klam

a planá lež!

Já vím, že nepodlehnu hrůze,

a že mi na nebeském luze

hvězdičkou zase vykveteš.