NÁMĚSÍČNÝ PIERROT

Na vlnách temnot, v přílivu lásky

umdlený měsíc bdí.

Usnuli lidé, usnuly květy,

noc lásku všech milenců zrcadlí.

Stříbrní delfíni po nebi plují,

v poměnkách hraje si měsíční svit,

milenci z hrobu vystupují

na ústech živých se políbit.

Poměnky vadnou, jaro míjí,

och, kolik už na světě umřelo jar!

Hodiny lásky jen loučení bijí,

léto nám nevrátí uhaslý žár.

Nevěsta jede v umrlčím voze,

věneček pluje po vlnách,

milenec zemřel na skleněné hoře,

sen jeho bloudí v temnotách.

Nejdražší láska nejkrutěj mizí,

hlubina mlčí, marno se ptát.

Domů je daleko, svět je tak cizí –

srdce mé, půjdeme spát!