NÁMOŘNICKÁ KRČMA

Jsme v zakouřené krčmě při konvici.

A chvíle pustých námořnických šprýmů.

Masité Venuše laciné, lákající,

líp hmatat lze, než uviděti v dýmu.

Hle, stará kuplířka, když vše to nestačí,

opatří tobě nové čerstvé zboží.

A přece chvílemi zrak zpět se otáčí,

když číše cinkají a hluk se kolem množí.

Dobře se rozhlédni. Při této orgii

hladový sytí se, žíznivý opíjí,

cos přec však zůstane, co, nikdo jasně neví.

Ostrovy vzdálené, v nichž kouzlo tropů laská,

a moře především, to moře, mužů láska,

jež vraždí rychleji než víno, frej a děvy.