NÁNA.

Odskočil hospodář

od oběda,

zlověstnou v oku zář,

od hněvu rudou tvář,

Jana hledá:

Janek běda!

nekrmí koníčků,

trhá si růžičku

u souseda.

Sedí s ním v seníku

Nána snědá,

nedbajíc povyku –

„Nehni se, Jeníku,

pán tě hledá.“ –

„Náno, běda:

koně jak krmit mám,

když líbám, objímám

líčka snědá?“

„Ať koně řehtají

bez oběda,

ať všichni hledají,

tebe přec utají

Nána snědá:

Jana nedá!

Do vzchodu deničky

smíš trhat růžičky

u souseda.“