NAPADLO ZÁŘE...

Napadlo záře do snů mých,

v mé čelo s tvého čela

a náhle smutek v prsou ztich’,

jak ze tvých očí laskavých,

v mé oči ze tvých očí

se láska zahleděla.

Napadlo záře, plno hvězd

v mé skráně se tvých skrání,

napadlo květů do mých cest

a kolem vidím jaro kvést,

v mou duši z duše tvojí

se celé nebe sklání.

Napadlo záře v duši mou,

v mou duši z duše tvojí,

kde smuten šel jsem žití tmou,

teď blahem se mi prsa dmou,

až o to velké štěstí

se duše chví a bojí.

Napadlo záře k žití tmám,

v můj podzim z tvého mládí.

A jak tě plnou duši mám,

pojď, ruce sepni k modlitbám,

vždyť máme se tak z duše,

tak z celé duše rádi!