Nápis na sargofag mima.

Byl’s maska, runy její měl jsi v líci.

U tvého sargofagu Thalie sedí,

lká, teskní: Cíl ký větší snil jsi zvící,

úmysl pojal’s stihnout jej. Víc nedí

pro smutek nesměrný. Ne eurus hřmící

víc krajem vlá, ne špicí v kmentu hledí

výš k aethru sosna v sněhu, pram hle bdící

dál spěje v chantu vln, stróph k odpovědi.

Člun rybáře tam Cerbera snad v prám

se dlouží. Ověnčené bloudy svésti

mní za obol snad, ryk salv jimž vše štěstí

byl, tyrany své discipliny v tresti,

olovu, medu, šminku propůjčili

již rys, by v Creusy rounu jak, se sžehli v chvíli?

Za roli, jinou v Aid snad smění v cíli!