NAPOLEON DER ERSTE.

Dějinná lež vyvrácena šťastně,

lidstvo nebude dál šáleno:

Napoleon ryzí Teut byl vlastně,

od Sprévy Teut jako poleno.

Prof. dr. Schmirgut, světlo v autoritě,

leb mu změřil čiře germánskou,

vlasů zrzavost též zjistil hbitě

a i žízeň k tomu tyranskou.

Kolem břicha, lehtivého shora,

abnormální míra dosvědči,

že jak divý mazával jest Pschorra

a měl nejradš hody prasečí.

Za plentou pak, kde mu svlíkl katě,

při diskretním určování tom

od narození mu zjistil svatě

čtyři F, – to: Frisch, frei, fröhlich, fromm.

Smaž se klamný portrét pravdy houbou,

zaň se jiný dneska nastolí:

pravý voják s pruskou piklhoubou,

na ni teutské rohy buvolí.

A „es ist erreicht“ mu k tomu svěčně

knír se vyšpičatí pod nosem,

ve Walhalle stát tak bude věčně

Korsiku jen měře úkosem.