Napomenutí.

Zkvetla země: v háji Nymfy vijí,

Rozdělené v spolky veselé,

Z hrdých růží věnce zardělé,

Vzácný dar, nímž jasné čelo kryjí.

Zde se z hrozna zlaté slzy lijí;

Zovou k stolu srdce zatmělé;

Ními sladnou péče kyselé,

Duch se zpíná, zkřehlé sýly žijí.

Tam se s chřestem zřídlo s houšti řítí

V moře běžíc: – naše polkne dny,

Příteli, tak rychle propast tmy.

Ží, když jsy tu! – trhej živé kvítí,

Pokud čerstvá v žílách chřestí krev!

Mášli pak ho, pomni na můj zpěv.