Naposled!

By Václav Jaromír Picek

Tak tě vidím naposled,

Jak se za mne modlíš v chrámě,

K nebi zdvíháš něžné rámě,

Oko tvoje

Hledá moje,

Hledá mne již – naposled.

Tak mne hledáš naposled!

O vy oči, jen hledejte,

Její duši, lásku skrejte

Do hluboka

Mého oka,

Vždyť to již je – naposled!

Ach to již je naposled!

S Bohem tedy rajská růže,

Duše mřít chce a nemůže,

Ztrácíť tebe,

S tebou nebe,

Blažena je – naposled!