NÁRODNÍ

Co ta sova zahouká

ve vysokém hvozdě?

Nejkrásnější myšlenka

přicházívá pozdě.

Dvakrát dá, kdo rychle dá,

sova hlas svůj zvedá.

Ale ten, kdo pozdě dá,

jako když nic nedá.

Sova ještě houkala.

Naslouchal jsem klidně.

Ale vedle bylo zle

panáčkovi z Vídně.