NÁRODU.

By Jaromír Borecký

Neshýbej šíji, národe! Buď hrdý!

Tvé právo jest; nač krčiti se v koutu?

Ty’s nikdy nechtěl křivdě, nepřál poutu,

bys i sám na se kul tím osud tvrdý.

Tvůj ideál vždy volnost, pravda. Zhrdy

lecjakých směšných nedbej čechožroutů.

Jdi klidně vpřed. Jak zem tvá krásná! Jsou tu

jen tvé vše nivy, luhy, lesy, brdy.

Dost dlouho trpěl’s cizince v svém ráji.

Nač ustupovat, dělit? Tvým je všecko

po starém právu. Osiřelé děcko,

jen na svém stůj! Když urvou, budiž. Mají.

Mít nebudou. Je loupež povždy klatá.

Jen nezadávej sám svá práva svatá!