Národu.

Bůh žehnej nadšené Tvé davy,

můj národe, vždy obětavý,

jenž za své řeči majestát

a za své vlasti vznik a slávu

pln pýchy šel jsi na popravu,

vždy hotov za ni život dát.

Bůh žehnej síle Tvého rodu

i práci Tvé i znoje brodu,

jejž v brázdy zaorává pluh;

Bůh žehnej jaré mysli vzletu,

dej věčnosť písním Tvého retu

a zdar, jímž ramen sval by tuh‘.

Dej jasné blesky do Tvých zrakův,

a každé mysli křídla ptákův,

již pevně v slunce noří zor,

stín učiň z postav našich katů,

změň ve chrám krásy každou chatu

a v bohatýry kmeny hor.

Vzbuď v každém srdci, v každém rodě

žár ku pravdě a ku svobodě,

a na porobu svatý hněv,

a ve ztuhlých juž ňadrech robů

nech vypučeti v pravou dobu

zas růže lásky jako krev.