Náš ponocný.

Nejlepším byl mužem z vojska všeho,

otužilý mnohé bitvy vřavou,

slovutného otce Radeckého

kamarádem byl a rukou pravou.

V Italii viděl krve dosti,

u Verony byl a u Piacenzy,

všude konal divy statečnosti,

všude věnčen vítěznými věnci.

Hrdinou dřív – nyní v nočním čase

hlídá svoje bratry klidně spící;

někdy nad skleničkou zadumá se,

na schodech pak usne před radnicí.

Snad že sní pak o krvavém boji,

o velikých dobách plných slávy

či snad o tom, kterak řečí svojí

černookým Vlaškám pletl hlavy – –