NAŠE CESTA.

Nebe modré jako snění,

kvetoucí sad bílý celý,

kráčím se svou ženou v dálku,

zpátky zříme roztesknělí.

Slunce v barvách květin hýří,

vůkol na sta tuch zas raší,

a ty dálky stále vábí,

stále k sobě duši naši.

V hrudi vlní se nám moře,

a ta dál tak svůdně plaje...

Za námi říš tichých snění

a před námi drsné kraje.