NAŠE LÁSKA.

Tak jak to jaro letošní

je naše láska smutná;

strom ve květu sic k nebi ční,

však o paprscích marně sní –

obloha pláče rmutná.

Pták písně schoulen v haluzích,

tich ve snění se ztrácí –

sní jiné země o luzích,

kde v slunci plane květů sníh

a v písních hýří ptáci.

Déšť v mladých listech šelestí

a chladná zem jej vpíjí –

jen pohlížíme s bolestí,

jak padá květ snů o štěstí

a máj den za dnem míjí...