Naše oči, duše naše,

Naše oči, duše naše,

ženily se spolu, viď!

„Večer,“ mé šeptaly plaše,

Tvoje děly toužně: „Přijď!“

Večer – máj! My spolu skorem

ztopili se pod Amorem,

jenž nás v zlaté houpal síti.

Žel, je ráno. Máj se změnil!

A den pravdou děsnou svítí.

Já jen očima se ženil.