Naše píseň.

Rty naše bujných zpěvů hnízda,

hruď velké lásky svatý chrám...

ať kolem svět si řve a hvízdá,

my jděme tiše, plni síly,

vždy dál a dále, blíže k cíli,

až dojdem zářným ku hvězdám!

Slov rodných kouzlo dala máti,

strom víry vztýčil otec náš

a šedé chaty snové zlatí

nám v temné světa planou strži.

Cit v prsou, ruka Světlo drží

a Pravda slouží za palaš.

Šer, který slunce lidstvu třísní,

se rozplyň v aether! – Světlo buď!

A člověk zmírej v moři písní,

ať pouta prasknou! duch se vznese

jak v letní večer ptáci v lese...

paž k paži, k hrudi volná hruď!

Ó Volnosti! ty hvězdo příští,

jež zbudíš ze snů k žití zem,

Tvůj první paprsk ať se tříští

nám v hrdém čele, orlím zoru –

jen přiveď Čechám štěstí zoru

a zpívej českým za pluhem!

Rty naše bujných zpěvů hnízda,

hruď velké lásky svatý chrám...

Jak, bratři, svět si divě hvízdá!...

Jen leťme tiše, děti Síly,

vždy dál a dále svému k cíli –

však dojdem zářným ku hvězdám!