Naše řeč.

Moc, sláva, bohatství – co ze všeho nám zbylo?

Naše řeč.

Co štítem jediným nás v boji těžkém krylo?

Naše řeč.

Nechť rajskou hudbou zvoní, půlí světa vládne

jiná řeč,

nám královnou je všech a neustoupí žádné

naše řeč.

A nechť by popelkou a žebračkou jen byla

naše řeč,

my chceme, by se v pyšnou kněžnu proměnila

naše řeč.

Buď zřítelnicí oka, buď nám všeho dražší

naše řeč,

ni stínem utrpěti nesmí vinou naší

naše řeč.

Tu není smlouvy žádné, kde má cenu platit

naše řeč,

vše dejme raději, než píď by měla ztratit

naše řeč.

Ne, s vůlí naší nesmí v podruží se vzdáti

naše řeč,

té svaté řeči práva odvěká nám zkrátí

leda meč.

Zde není ústupu, jen k předu musí jíti

naše řeč,

vždy musí stoupat výš, vždy jasněji se skvíti

naše řeč!