NAŠE ŠTĚSTÍ.

By Antonín Koukl

My, kteří máme své mozoly,

vodíme děvčata k oltáři:

za to však pánové čekají

„zralejší“ stále na stáří.

Štěstí jim není víc potřeba,

nás když však srdce rozbolí,

musíme štěstí mít: vědomí,

pro koho máme své mozoly?!