Našim junům!

Znaje vaše nebezpečné zmary

rázně táže se vás přítel starý:

„Jinochové, muži bujaří,

mají-li z vás býti zednáři?“

Chcete-li být škůdců učeníky,

v národě svém sobců pomocníky?

Znáte-li tu planou svobodu,

která ničí volnost národů?

Na národnost jakou váhu kladou?

Proč všem lidem v Boha víru kradou?

Proč i platí pomahačům svým

potměšile grošem jidášským?

Všestrannou proč kupují si vědu?

Proč tisk jejich pln je lží a jedu?

Kapitál jim nosí úroky

tam, kde z lidí činí otroky.

Zisk a zhoubná, hnusná světovláda

všeho toho chytře sobě žádá;

všude mají tajné práce zdar,

v národech se zmahající zmar.

Smí-li přísahati hlava bystrá

na slovíčka každičkého mistra?

Přináší-li bohopustý tisk

národu a všem Vám pravý zisk?

Zač Vás jistí učencové mají,

pozlátkem jenž krášliti se znají?

Na víčka kdo plev Vám nalepil,

a tak zdravé oči oslepil?

„O národnost není už se báti,

řeč svou můžem volapykem zváti;

vari, vážní lidu přátelé,

my chcem žít, jak libo vesele.“

„Dali za nás otcové a matky

dosti naivní mozoly a statky;

co nám potom, za lásku že svou

ve starobě nouzi, bídu trou?“

„Čeho žádá nová doba, víme,

my se sami snadno uživíme;

za lež, za žert, za rouhavý vtip,

zajisté nám bude denně líp.“

„Lid že bude jako zvěř se rváti?

My se budem skrytě pěkně smáti.

Lid prý klesne v surovost vždy hloub;

proč nás hledá lehkověrný troup?“

„Národ námi v tolikeré strany

vůči nepříteli rozeštvaný

neodvrátí od sebe zlý soud,

na jisto prý musí podlehnout.“

„Ve vřavě té zachránit nás může

naše chytrost, naše liščí kůže;

ať si pro nás lejí i svou krev,

až k nám nedolehne mroucích řev.“

„A což kdyby i z nás svůdců jeden

do žaláře byl a na smrt veden?

O jednoho bude méně nás

a tím zvučněj’ štváti budem zas.“

Po tisíc let ten náš národ drahý

přečkal cizáky a bratrovrahy;

Církev Páně, matka spanilá,

za poměrů zlých jej hájila.

Má-li strádať svými syny zase

v nedalekém nebezpečném čase?

Svatý Václave, Ty chraň ho sám,

nedej, nedej zahynouti nám!

U Božího trůnu vypros v nebi

čeho národu je zapotřebí

odhal junům ryzí dějiny,

ať jim s očí spadnou lupiny.