NAŠIM KNIHVAZAČŮM.

Vám i nám bych přál to: aby kniha byla

první pyšnou chloubou českých obydlí.

Jmění nejcennější, přítelkyně milá,

která vším být umí, kde se usídlí.

Zrcadlem i lampou, moudrostí i silou,

milníkem u cesty, šírou vyhlídkou,

v čase dobrých nálad veselostí milou,

v zamračené chvíli těchou, pobídkou.

Nám bych přál to, kteří v práci klopotivé

vlastní krev i duši přelíváme v ně;

Vám, již dáváte jim šaty trvanlivé,

krásou lahodící očím příjemně.

Však ne Vám a nám jen, i těm, jimž se světí

všechna práce naše – – – Ale kde to jsem? –

povídali bychom jako drobné děti

pohádečku smutnou v čase pochmurném...