Našim pěvcům.

Pěvcové – věstci národa,

již v jeden postavte se šik

a v ráz udeřte v svorný tón,

boj hřmí a láje hlučí křik!

Vy, jižto v srdci stůněte

a koříte se lásce děv, –

vyrvete z písní lásky slast

a boží vlejte v ňádro hněv.

A ty, kdož bohatýrů čin

oslavit svatým zpěvem pláš,

věz, teď že bohatýrstva rek

jest v boj vehnaný národ náš.

A vy, jenž v mysli skládáte

si lidských činů velký zjev –

tož jednu scenu stavte jen

a v ní svou vlastní ceďte krev.

A když se s časem sejde čas

a dobojován bude boj,

tuť každý chystej věnce své

a k triumfu se slávy stroj.

Však bude triumf veliký

a věčný svojím pochodem, –

až věstci v čelo vykročí

a půjdou sami s národem.