Návrat domů.

Když sousedé jdou vždycky v podvečeru

s kosami domů na mohutných zádech,

jich silhouetty ztrácejí se v šeru

pod nebem, jež má blankytový nádech,

na pasech brousky se jim kolébají.

Smích dívek zní, jež uzavřely řadu,

a v štěkot psů a bukot z blízkých stájí

zní rachot vozů v mírném letním chladu.

A výminkář, jenž opatroval děti,

že tolik se mu po těch polích stýská,

o každém zvlášť si dá zas vyprávěti...

A na časy se v dlouhých pruzích blýská.