Návrat k matičce.

Tam po stráni malý drátař

vesele si hupkuje,

v mošně nese výděleček

domů k matce putuje.

Vesele si cestou zpívá,

radost z oka vysvítá,

přemýšlí jak z celé duše

matičku svou uvítá.

Jak jí bude vypravovat,

co kde viděl, jak se měl,

a jak v širém cizém světě

na matičku vždy zpoměl.

A již přišel ku chaloupce,

před ní sedí matička,

hošíkovi srdce skáče,

příchodu už nevyčká.

Volá vesel na matičku,

matička mu spěchá vstříc –

líbá ji a co chtěl říci,

z toho již neví pranic.