Návrat k Vlasti.

Nezpěvná byla duše má i těsná;

Potrhané srdce mého

Nejoutlejší struny

Rukama hrubýma

Milosrdných přátel

Celého světa;

Rozladěné duše

Nejtajnější zvuky,

Nesouhlasící s hlukem

Klopotných davů,

Kupčivých cechů,

Loktem a vážkou

Měřících všecko;

Nesouhlasící s fanfarou

Papírových hrdin

S papírovým praporem,

Papírovým štítem,

Vše hlásajících,

Čeho necítí,

Přisahajících na vše,

Več nevěří; –

Nezpěvná byla duše má i těsná! –

Tak sem chodil

Po cizím břehu,

Každému jsa cizím,

Jak každý i mně byl cizí;

Hřbitov se procházející

Nadějí zbledlých,

Vězení bloudící

Myšlének poutaných;

Vybledlý stín jen

Tvořivé mé vůle.

Hle, tu ke mně vstoupil

Dobrý můj Genius,

Lepší duše naší díl,

Jenž nám klesnouti nedá

Ve chvílech života unavenosti;

Chrabrý plavec,

Jenž srdce přenáší,

Dera se vírem

Zoufalství tmavého –

Mužství mého cit –

A takto pravil:

„Vzhůru! a vzchop se

Z nečinné tvé zetlelosti

K živému činu!

Vyveď nadějí

Zbledlé stíny

Do zeleného jara!

Vysvoboď myšlének

Mroucí pluky

Z vězení tajného

Do vzduchu volného!

Neb naděje jest činem,

Její mocí

Tvé i druhých

Obživne srdce;

I myšlénka jest skutkem,

Jí když křídla dáš

Slova volného,

By se k duchů

Vznášela sborům

Toužících po ní.“ –

I vzchopil sem se,

Rozdrtě pouta

Oužících spolků,

Setřesa jarmo

Poměrů těsných,

I dal se na cestu

K tobě, má vlasti,

Sione mého přání,

Kánaan mých myšlének,

Zaslíbená země

Nadějí mých!

I hle!

Jak stromy nade mnou zašuměly

Českých lesů,

Zelenavých větví

K pozdravení mně podávajíce

Ramena věrná;

Jak Českých luhů okolo mne se

S vlajícími nivami,

S požehnanými rolemi

Rozestřely koberce;

Jak Českých pramenů

A potoků a řek

Kouzelné se vloudily

K sluchu mému hlasy,

Šeptavé jemně,

Věštivé temně

Nového věku

Probuzeného ve mně; –

Hle tu mně bylo,

Jak by se vlilo

Nové to jaro

Do krve mých žil!

Slyšíc tě zase,

Drahý ty hlase,

Touha má slova

Nabyla nová,

Cítil sem, Vlast že jest

Věčně nejkrásnější

Básníka cíl;

Nové tu prameny

Pukaly zpěvů,

Dýšíce plameny

Lásky a hněvu.

Lásku všem prorokům

Světla i cnosti,

Hněv a boj otrokům

Zatemnělosti!

Lásku všem přátelům

Práva i míru,

Hněv a boj ctitelům

Předsudků víru!

Zni protož, srdce mé,

Souhlasy plnými,

Soucity vroucnými,

Součiny silnými!

Jev, jak se dělo ti

Hořce a blaze –

Nabudeš ve vlasti

Ohlasu snáze!