NÁVRAT LEGIÍ.

V svět vyhnali nás do čtyř stran,

my krváceli za tyrany

a stávali se hodem vran,

co domov zůstal bez obrany...

Však náhle slyšeli jsme hlas,

jenž volal z uplynulých věků

tak ze hlubin, jak v dávný čas

když mluvíval Bůh ke člověku.

Hněv husitů v něm z dálky hřměl,

jak bouř když táhne nade střechy –

pláč Jednoty v něm tiše zněl

a vyháněných Bratří vzdechy.

l šli jsme hned, kam volání

nás vyzývalo zašlých rodů –

hor do cizích a do plání

v boj velký šli jsme za svobodu.

A cítili jsme, našich řad

že počet dávné stíny množí,

nás vítězit i umírat

že učí bojovníci boží...

My s nimi v boj šli – po boji

teď s nimi vracíme se domů.

Vlast naše rány zahojí

a přitulí nás v stínu stromů.

Kdys otroci, teď vítězi

se vracíme v kraj sladce známý –

duch Bratří z dálných pomezí

se po staletích vrací s námi.