NÁVRAT.

Zčeřené hladině klid se zvolna vrací,

vášnivý protest můj umlk’ bez echa,

srdce se probíjí k tiché resignaci,

v pravý čas laciná přišla útěcha.

Marné jsou vzdory a marná láska moje,

po letech přichází do mé duše klid,

zklamáním skončily všecky horké boje,

nepenthes dlouhými doušky umím pít.

Proč jsi se vrátila, fantom duše bílý,

s úsměvem, ve kterém nebes dřímá jas,

vtělení života, plná mládí, síly,

zráním je unaven žití mého klas!

Sněženko bledá, zda volá tebe osud

na moje úhory z mrtvé dálky zpět?

Duší mou daleké touhy šumí posud,

v poledním úpalu voní mně tvůj květ...