NÁVŠTĚVA.

Smutno dnes básníku v světe,

uplývá času tok.

Večer je. Za dveřmi, slyš jen,

tichoučký, tichý krok.

Na nebi hvězdy a ve tmách

hluk města zaniká –

to písnička navštívit přišla

smutného básníka.

Prostá a milá je celá,

modrý jak nebe má zrak,

jak pohádka dávných je časů,

a hlas její sladký je tak.

Kdes byla, dívenko zlatá,

já v pustých jsem volal tě dnech?

– Mne leká a děsí hlas města,

a teskno mi v jeho je zdech...!