Návštěva po roce.

Tak jako v loni sladce to voní

v zátiší lesa!

Tak jako v loni v radostném hluku

do starých buků žluva zas tesá!

Tak jako v loni v strži to zvoní:

nahlas i z ticha

pramen tu stále

slzy své roní,

jásá a šplýchá

ve tmavé skále!

Tak jako v loni vrby se kloní

tiše a jemně nad šerou slují!

Tak jako v loni vod sněhy plují

z lůna jich ke mně.

Tak jako v loni v snění a žase,

omámen vůní nad lesní tůní

stojím tu zase,

a jako v loni dívám se do ní...

A jako v loni vlny se honí

vírem a pěnou pod skalní stěnou.

A nad tím zjevem slasti a zpěvem

srdce mi buší,

verše mi zvoní,

a znova cítím

jak jaro v duši

rosou a kvítím plá mi a voní –

tak jako v loni!