Návštěva.

Pěstuji hnědé kosatce

v melancholické zahrádce.

Lehounce voní noční tmou.

Oblaka mléčná nebem jdou.

Je vlažná noc. A světnice

plá v modrém lesku měsíce.

Já sedím němý v ústraní

a tisknu hlavu do dlaní.

A bílá Paní s korunou

teď vchází dveřmi v jizbu mou,

co v okouzlené zahrádce

se rozvíjí mé kosatce.