Návštěva.

Navštívil jsem domek

chudý, chudičký,

hospodář mě vede

do své světničky.

U kamen dědeček,

po zemi děti

válí se v košilkách

v rozkošné změti:

Pán Bůh požehnej!

Odtud po záhrobni

do chléva mě ved’,

kravičku jsem, straku,

u žlabu tam zhléd’.

Telátko dětinně

choulí se k matce:

jak na ně pohlíží

laskavě, sladce!

Pán Bůh požehnej!

A pak do zahrádky,

šli jsme kvetoucí,

jablka a slivky

shlédnout – budoucí.

Jabloňky pýří se

bohatým květem,

pro pýchu tatíka,

pro radosť dětem:

Pán Bůh požehnej!

Pod zahrádkou pole

pěkně oseto –

dá-li jenom Pán Bůh

vláhu na leto!

Horal si ruce mne

nad bujnou jaří:

snad se mu žitečko

na chlebík zdaří.

Pán Bůh požehnej!