Návštěva.

Cos očekávám. Duše má se bojí.

A myšlenky si divně šeptají.

Do mého okna hledí potají

tajemná dáma skrytá pod závoji.

Tak nepohnutě jako socha stojí,

jí šedé oči horko sálají

jak uhel pod popelem. Zatají

se v prsou dech, krev bije v nepokoji.

V zrak náhle pohlédnu jí, jenž mne vábí.

A náhle do mne tajemný host mizí,

jak bytost má ho zrakem vypila by.

A v mžiku cítím sílu posud cizí,

s rozkoší divou letím v náruč stínů

a volám po krvi a po zločinu.