Navštivení.

By Karel Sudimír Šnajdr

Bylo bláta pod kolena,

Předc jsem sy nelenoval,

Předc jsem večír velkým blátem

K mé panence putoval.

Přijda k chaloupce na okno

Zlehoučka jsem zaťukal:

„Otevř mi, má roztomilá!

Celý jsem se pocuchal.“

„„Ach! otevřu, můj Honzýčku!

Otevřu a osuším;

Pak do bílé, povlečené

Postýlky tě uložím.““

Osušila, uložila,

Až do rána jsem chrupal,

Ráno dostav tři hubičky,

Blátem jsem zas zpět juchal!