Nazpět

Vracím se, korálky rozsypané,

a sbírám vás v trávě.

Po jednom navlékám, zanechané

tak marnotratně a hravě.

Košíčku dětství překocený,

rozváté luční květy

pro dívčí sen a pro slzy ženy,

pro nevyřčené věty.

Sluneční plíšky v studánkách dnů

zarostlých sítím, chci s vámi si zahrát.

To jenom říkám, že někam jdu.

Má chůze je návrat.