Ne! nech mě jít! já půjdu sám!

Ne! nech mě jít! já půjdu sám!

Je tak nejlíp! S Bohem buď!

Žíní tělo opásám,

pohřbím všecko v těžkou hruď. –

Kudy teď? a kam?

Mně Život hloh s trny v cestu dává,

jho jeho zpupné co chvíli podejít.

Sny sladké mít?

Tak moře s obětí si hrává.

Smát se? Ne, o zmrtvělý život se rvát,

o kámen hozený Časem v lidstva rej,

za měďák křídla i s rozmachem dát!

Být dobrým? prach bezmocný v hrobě!

ano, chtěj! můžeš? chtěj!

Smát se, ale tiše, v sobě!