NE, NEZAPOMENU.

Ne, nezapomenu, jak bylo v oné noci.

Hvězd myriadami plál nebes temný kruh.

V předtuše divné bázeň nemohla jsi zmoci,

zrak planul ti jak světla svatojanských much.

Dva lidé téhož století a náhoda nás svedla.

Bůh trestá věčným ohněm, kdo zrušil přísahu.

Ved jsem tě lesem. Tma byla. Ty slabá tak a zbledlá.

A než jsi vzdala se, já ztratil odvahu.

Noc měla nesčíslné oči. Vše spalo v tichu,

náš šepot slyšel vesmír, věčné svědectví.

Šla’s o mne opřena, nejasna ve cnosti či hříchu,

já v nitru zkoumal mysterium člověctví.